Filmana Talks: Je v pořádku zlobit se na Boha? Nový film Výheň
Vítejte u dalšího dílu z naší série Filmana Talks, tedy povídání o filmech, které stojí za to vidět. Rozhovory vznikají především pro vysílání rádia Proglas, ale chceme je zprostředkovat i v psané formě.
Tohle léto zažíváme opravdu horké dny, a tak jsme pro naše povídání vybrali nedávno uvedený film s příznačným názvem – Výheň.
Hostem tohoto dílu je Jan Perout, zakladatel Filmany a ač to osobě nerad říká, tak i její ředitel.
Honzo, můžeš nám krátce přiblížit, o čem ten film je?
Film Výheň vás asi neochladí, minimálně na začátku by ale mohl, protože začíná poměrně netradičně na americké Vánoce. Větší část děje se pak ale už odehrává v létě a v Africe.
Hlavní hrdinka Mary přijde o manžela při tragické nehodě těsně předtím, než se měli oba vydat do africké republiky na ultramaraton v buši. Mary při této nehodě navíc přijde o plíci. Následně se vydává na ozdravnou cestu se svým mentorem, kterého náhodně potkala. Učí se znovu žít, hledá smysl života a je logicky naštvaná na Boha i na celý svět.
Fenomén nečekaného přátelství v tom filmu hraje docela důležitou roli. Myslíš si, že Bůh do života lidí přichází právě i skrze obyčejné lidi, které bychom vůbec nečekali?
Stoprocentně. Je to vlastně takový ten vtip, jak se topí farář. Přijede k němu loď a ptají se ho: „Chcete zachránit?“ A on na to: „Ne, ne, Pán Bůh mě zachrání.“ Modlí se dál, přijede další loď a situace se opakuje. Pak se utopí, přijde do nebe a ptá se: „Pane Bože, proč jsi mě nezachránil?“ A Bůh mu odpoví: „Ty blázne, vždyť jsem pro tebe poslal dvě lodě!“
Všichni podvědomě čekáme, že Bůh do našeho života zasáhne nějakým výrazným zázrakem, něčím nadpřirozeným. Zapomínáme ale vnímat malé zázraky kolem sebe, skrze které nám Bůh posílá do života dobro – a to zejména skrze ostatní lidi. Je důležité se v životě zastavit, podívat se zpětně a umět tato boží znamení rozlišovat.
Mary ve filmu ztratí manžela a následně i víru. Myslíš si, že je v pohodě být v těžkých zkouškách na Boha naštvaný? A může to být i součást vztahu s ním?
Myslím, že naštvání je zdravá lidská emoce. Klasická představa věřícího, který je neustále hodný, usměvavý a v pohodě, je strašně falešná. Lidé jsou stvořeni i s negativními emocemi, a pokud nás tak Pán Bůh stvořil, tak to chápe.
Nejdůležitější je podle mě být autentický. Jestliže si člověk lže do kapsy, tak je lepší být prostě naštvaný. Může to být součást cesty k Bohu. Smlouvání s Bohem vidíme koneckonců i v Bibli – stačí si vzpomenout na Abraháma, který s Bohem smlouval doslova jak na trhu.
Uzdravení v tom filmu nepřichází ze dne na den a Bůh si dává načas. Je dnes důležité si připomínat božské vnímání času?
Určitě, v dnešní době je to čím dál důležitější. Subjektivně máme pocit, že čas plyne rychle a nic nestíháme. Jsme zvyklí mít všechno hned: online nákup chceme mít za dvě hodiny u dveří, u elektroniky čekáme, že si ji vyzvedneme zítra – nebo ideálně ještě dnes – v nějakém boxu. A když něco hledáme přes umělou inteligenci, odpoví nám během pár vteřin.
Duchovní život ale vyžaduje čas. Nemoci duše, se kterými se potýkáme, si ten čas vyloženě žádají. Vyžaduje to časový odstup, klid, meditaci a sebepoznání. Není to ze dne na den. A ačkoliv se může zdát, že čas věnovaný modlitbě nebo duševní hygieně je neproduktivní a promarněný, zpětně člověk zjistí, že to byla ta nejlepší investice.
Zveme ke sledování nejen filmu Výheň ZDE, ale i spousty dalších snímků na naší streamovací platformě. Děkujeme, že jste s námi!
Křesťanské filmy online najdete na streamovací platformě www.filmana.cz.