PROROK – síla neustoupit
Dnes Filmana přináší film Prorok (2022), který vypráví silný příběh o odvaze, věrnosti víře a vytrvalosti v činech. Mnozí z nás znají – ať už z vyprávění, nebo z vlastní zkušenosti – jak těžká byla doba socialismu, ať už u nás, na Slovensku, nebo v Polsku. Události a situace se často podobaly jako přes kopírák: atmosféra nedůvěry a strachu, temnoty, sledování, udavačství a ideologického obracení se k východu jako k jediné „správné“ cestě.
Film začíná svůj příběh v roce 1953 v Polsku a sleduje osudy kardinála Stefana Wyszyńského, jedné z nejvýraznějších osobností polské církve a odporu proti komunistickému režimu.
Jedním z nejsilnějších momentů filmu je scéna se sedlákem, který seje na poli uprostřed války. Kolem zní střelba, výbuchy a boj, ale on přesto pokračuje v práci. Wyszyński ho strhne k zemi a ptá se ho, co dělá. Sedlák odpoví památnou větou, která se stává jakýmsi mottem celého filmu:
„Musíme sít, jinak nám zde zbyde jen pustina.“
Tato myšlenka se v příběhu přenáší do hlubší roviny – jako obraz zasévání víry, naděje a lásky. I my jsme posláni zasévat dobro a Boží slovo do svého okolí, protože nechceme, aby po nás zůstala jen duchovní pustina.
Film ukazuje nezlomnost člověka tváří v tvář silnému útlaku, vyhrožování a ponižování. Wyszyński čelí neustálému tlaku komunistického režimu, který považuje církev za jednoho ze svých největších nepřátel.
Zajímavým prvkem filmu je také hudba. Je moderní a na první pohled může působit, že se k době druhé poloviny 20. století úplně nehodí. Zároveň ale propojuje minulost se současností a připomíná divákovi, že nejde jen o historický příběh. Mnohé z otázek, které film otevírá, jsou totiž aktuální i dnes. Jak říká známý citát George Santayany:
„Kdo si nepamatuje minulost, je odsouzen k jejímu opakování.“
Ve filmu zaznívají také argumenty tehdejší vlády: potřeba pokroku místo duchovní obnovy, odstranění křížů ze škol kvůli údajné diskriminaci ateistů a podobně. Církev byla pro stát nepohodlná – a o to více byl nepohodlný právě Stefan Wyszyński.
Film tak nepřímo klade otázku i dnešnímu divákovi: Neustupujeme někdy i my ze svých hodnot? Z dědictví našich předků a z tradic, na kterých naše společnost stojí? Možná právě dnes je doba, kdy je potřeba umět na některé věci říct jasné „NE!“ a zůstat pevní v tom, v čem nás vychovali naši rodiče a co jsme přijali z křesťanských základů naší kultury.
Socialismus byl dobou nedůvěry, udavačství a nejistoty. Lidé byli často zrazováni nejen přáteli a kolegy, ale někdy i členy vlastní rodiny. O to silněji ve filmu zaznívá téma milosrdenství a odpuštění.
Důležitým historickým momentem je také velká oslava v Čenstochové 3. května 1966, která symbolizovala víru a jednotu polského národa i přes tlak režimu. A také „nenápadná“ postava mladého kněze Karola Wojtyly, která dokresluje celý příběh.
Prorok není jen film o velké historické osobnosti. Je také filmem o obyčejných lidech – otcích a matkách od rodin, dělnících, mladých lidech, politicích i církevních představitelích. Každý z nich stojí před otázkou: Na jaké straně stojím a co jsem pro pravdu ochoten obětovat?
Příběh připomíná jednoduchou, ale silnou pravdu:
„Zlo může porazit jen dobro a pravda.“
Kardinál Wyszyński byl sledován až do konce svého života.
Na závěr stojí za připomenutí jedno z jeho poselství:
„Měj v úctě každého člověka, protože v něm žije Kristus. Buď vnímavý vůči druhému, je to tvůj bratr. O všech smýšlej dobře – o nikom nesmýšlej špatně.“
Film Prorok je tak nejen historickým dramatem, ale také silnou připomínkou toho, jak důležité je zůstat věrný pravdě, víře a lidské důstojnosti i v těžkých dobách.
Kde film zhlédnout?
Film Prorok můžete vidět na křesťanské streamovací platformě Filmana: https://filmana.cz/cs/film/333-prorok a v aplikacích pro iOS a Android.
Marek Poštulka, Filmana