Příběh ~ Před rokem a půl

Před rokem a půl jsem najednou dostal ve své práci pocit, že mi dochází dech. V mé generaci se tomu říká “cítit se jako křeček v kolečku” – běháte pořád dokola, děláte to samé beze změny, nevidíte žádnou naději na zlepšení nebo příchod něčeho obohacujícího nebo rozvíjejícího.

[~] Zhruba ve stejnou dobu mě oslovil můj dobrý kamarád Honza – producent reklam, dokumentů a křesťanských pořadů.

Poslal mi takový dvoustránkový dokument nadepsaný slovem GODFLIX, který představoval jeho myšlenku na zrod online filmotéky – knihovny filmů s duchovní a křesťanskou tématikou.

Byly by tam filmy jako Hacksaw Ridge: Zrození hrdiny, Umučení krista, seriál Chosen – prostě nesčetné množství filmů a pořadů, které se v našich končinách obtížně hledají (legálně).

 

Říkám mu: “Týjo, to zní skvěle! Fakt hodně odvážný projekt, ale máš to dobře vymyšlený. A tady ten dokument – to budeš ukazovat potenciálním dárcům, aby ti na to přispěli, že?”

A on na to: “Ne, Ondro. To ukazuju především tobě, abych tě proto nadchnul. Dávám dohromady tým a chtěl bych tě v něm mít.”

 

A vy víte, že jsem říkal, že se cítím jako křeček v kolečku. Že mám krizi a že zoufale hledám něco, čím bych obohatil svůj pracovní život…

Samozřejmě jsem souhlasil!

 

[~] Během toho roku a půl prošel projekt Godflix mnoha proměnami. Zvolili jsme originálnější jméno: Filmana – filmová mana, potrava pro duši.

Rozšířili jsme tým o další členy, nakoupili jsme spoustu licencí na nové filmy a nadchli celou řadu dárců a předplatitelů… Dnes se na Filmaně můžete podívat na 8000 minut křesťanských filmů a číslo stále přibývá!

 

Je to ale úspěch? Dárce a přispěvatele to možná naplňuje nadějí; předplatitelům to zase dává pocit, že získali něco přínosného pro svůj duchovní život; Bůh se na to možná dívá shora a sesílá své požehnání…

My v realizačním týmu si toho ceníme, ale dobře víme, že je před námi ještě dlouhá a trnitá cesta, která může kdykoliv nečekaně skončit.

 

A proto tato slova, která vám dnes říkám, nejsou slova vychloubání, a dokonce to nejsou ani slova vděčnosti nad tím, že se mi něco velkolepého povedlo.

Ne, chtěl jsem s vámi sdílet úplně jinou myšlenku. A abych vám to přiblížil a vysvětlil, dovolím si pro dokreslení své zkušenosti přečíst jeden text z Božího slova, který ve mně už dlouho silně rezonuje.

Závěr ~ Možná to vyjde

[Samuel 14:1–6] [B21]

1 Jednoho dne řekl Saulův syn Jonatan svému zbrojnošovi: „Pojď, pronikneme k té filištínské hlídce tamhle naproti.“ Svému otci to ale neřekl. 2 (Saul se zatím zdržoval na okraji Gibeje pod granátovníkem u Migronu. Jeho vojsko čítalo asi 600 mužů 3 včetně Achiáše, který nosil efod. Byl to syn Ichabodova bratra Achituba, syna Pinchase, syna Elího, Hospodinova kněze v Šílu.) O Jonatanově odchodu nikdo nevěděl.

4 Na obou stranách průsmyku, kterým chtěl Jonatan proniknout k filištínské hlídce, byly skalní útesy. Jeden se jmenoval Bóses a druhý Sené; 5 jeden se tyčil na severu proti Michmasu, druhý proti Gebě.

6 „Pojď,“ řekl Jonatan svému zbrojnoši, „pronikneme ke hlídce těch neobřezanců. Snad bude Hospodin při nás. Vždyť Hospodinu není zatěžko zvítězit, ať už jich je mnoho nebo málo.“

 

Hospodin některé z nás povolává k velkým věcem, to je pravda. Jonatan ale nečekal na to, až bude povolán.

Jonatan dokonce ani nečekal na souhlas svého otce. Jonatan se neporadil s vojevůdci a generály.

Jonatan místo toho zvedl svůj zadek ze židle, vzal svého zbrojnoše, proplížil se kolem svého otce a řekl: “Snad bude Hospodin při nás.”

SNAD BUDE HOSPODIN PŘI NÁS!

JAKÁ OPOVÁŽLIVOST!

 

To, jak příběh dopadl, si přečtěte sami. Ani můj příběh a Honzův příběh ještě neskončil – a nikdo z nás nedohlédne do všech konců.

Můj kamarád Honza se ale zvedl, povolal své zbrojnoše a pustil se do projektu, o kterém si nebyl jistý, jestli vůbec vyjde.

 

VÍE, ČÍM SI ALE BYL JISTÝ?

…že když se o nic nepokusí, tak to nevyjde určite.

Když se o nic nepokusí, žádná Filmana nevznikne.

 

Honza byl opovážlivý, odvážný – a jeho opovážlivost mě nadchla pro jeho projekt.

 

A s tímhle se s vámi chci rozloučit: Buďte opovážliví v hledání Boží slávy.

Nemodlete se, aby vám Bůh poslal někoho do sesty – to vy běžte někomu do cesty!

Zkuste se opovážit oslovit svou sousedku, která je na vás každé ráno nepříjemná.

Zkuste se opovážit nabídnout pomoc kolegovi v práci, který se cítí jako křeček v kolečku.

Zkuste se opovážit zazpívat chvály, říct slovo zpoza kazatelny nebo vést sobotní školu…

A když se opovážíte, snad bude Hospodin při vás.

Vždyť Hospodinu není zatěžko zvítězit, ať už se pokoušíme o mnoho nebo o málo.

 

AMEN.

Ondřej Koláček